Eurovolič nebo eurofanda?

Vejce nebo slepice... jít nebo nejít... zelení či oranžoví... uffff... těžké dilema z něhož by bylo lze zcela zblbnout. Kdesi z hlubin mozku se vynoří 12 hvězd a zazní Óda na radost...

... a pak řinčení budíku, který člověka vrátí do šedé reality. Probírá se volebními lístky a dopočítá se trojích Zelených, plete si Svobodné s Libertas a v hlavě se to motá i pod dojmem zmatených předvolebních průzkumůa ještě zmatenějších předvolebních spotů a jinýchprohlášení (potenciálních) eurohvězd.

Onehdá jsme se s přítelem dohadovali, zdali jsme euroskeptikové či eurooptimisté. Nakonec jsme dospěli k tomu, že jsme vlastně eurofandové. Svobdný pohyb osob? Skvělé! Svobodný pohyb zboží? Výborně! Cestovat, studovat, pracovat (skoro) všude, kde se vám zachce? Ano! Je k tomu všemu potřeba parlamentu, který vlastně ani neví, kde sídlí? Skoro třicítky komisařů, kteří vlastně nic nemohou a za nic neodpovídají?

Škoda, že nás tahle idela nenapadla dostatečně dlouho před volbami. Myšlenka eurofandovské partaje by třeba nějaké voliče přilákala - a propagovat ji za 180 tisíc hrubého by určitě nebylo k zahození! :-) Hezké sny!